Neexistuje univerzální technika běhu, každý z nás běží svérázným způsobem díky jedinečnému uspořádání těla – délce trupu v poměru k nohám, tvaru chodidel, uspořádání kostí, komunikaci mezi mozkem a centrálním nervovým systémem a spoustě dalších věcí.

Každý z nás by měl rozvíjet své přednosti (mám-li dlouhé nohy, vyhovuje mi technika s delším krokem – budu na ní pracovat, jsem-li frekvenční typ, budu rozvíjet frekvenci). Samozřejmě vše musí být k efektivnímu poměru spotřebované energie k rychlosti běhu.

Existují vrozené důvody, proč běžíte tak, jak běžíte a do určité míry byste se ani neměli snažit je měnit. I elitní běžci na světových úrovní mají odlišné běžecké styly, ale jádro techniky a vzorce zapojení svalů při běhu jsou stejné.  Proto existují prvky, které se na běhu změnit dají.

Asi každý uzná, že silnější a koordinačně zdatnější tělo vám umožní pohyb s použitím lepší verzí techniky běhu. Běžec s lepší ekonomikou pohybu spotřebovává daleko méně energie.

V praxi to znamená, že pokud běžec při rychlosti 18km/hod. dosáhne spotřeby kyslíku 56 ml/kg.min a jiný běžec při stejné rychlosti a podobných hodnotách (VO2max) dosáhne hodnoty 52 ml/kg.min, tak lepší ekonomiku běhu vykazuje běžec s nižší naměřenou hodnotou spotřeby kyslíku. Jinými slovy běžec s lepší ekonomikou běhu spotřebuje při stejné rychlosti méně kyslíku než neekonomický běžec.

Obrázek ukazuje hodnoty spotřeby kyslíku při běhu na 1 km u tří odlišných populačních skupin. Data jsou pouze schéma reprezentují shromážděné hodnoty pro tři skupiny. Foster and Lucia (2007)

Faktem je, že optimální běžeckou technikou se dá spousty energie ušetřit. Existují studie, které toto potvrzují. Teď si položte otázku potřebuji běžeckou techniku? Často mě vyhledávají běžci, které trápí zranění nebo nějaký druh nepohodlí, při běhu. Vesměs se vždy jedná o problém, který má původ ve stereotypech, kterých se běžci denně dopouštějí.

Nejspíš vás teď napadá otázka: Co s tím?

My vždy říkáme, začněte od začátku. Pozorováním mnoha běžců ať už rekreačních nebo profesionálních, jsme měli možnost vidět téměř totožné stereotypy, které se v běhu běžci dopouští. Vždy se jednalo o chybu v nějakém základu. Ať už to bylo postavení hlavy, těla, rukou, časování… To nás dovedlo k myšlence sjednotit dosavadní poznatky, systematicky je uspořádat a pracovat s nimi na našich trénincích a v běžeckých analýzách.

Pevně věříme, že pokud začnete budovat kvalitní základy, hodně v budoucnu získáte. Vytvoříte si tělo pro běh, které bude běhat daleko s nižší potřebou energie než předtím.

Ross. (2007, December, 7). Running Economy Part I. The Science of Sport. [Web page]. Retrieved from: http://www.sportsscientists.com/2007/12/running-economy-part-i/

Ross. (2007, December, 7). Running Economy Part III. The Science of Sport. [Web page]. Retrieved from: http://www.sportsscientists.com/2007/12/running-economy-part-iii/

Foster, Carl & Lucia, Alejandro. (2007). Running economy: The forgotten factor in elite performance. Sports medicine (Auckland, N.Z.). 37. 316-9.